Rosyjski toy

Ruský toy je malé, elegantní a inteligentní plemeno s jemnou kostrou a charakteristickýma vztyčenýma ušima. Vznikl v Rusku v 50. letech 20. století a existuje v hladkosrsté a dlouhosrsté varietě. Je to oddaný společník do bytu, který ale vyžaduje důslednou výchovu — pro úplné začátečníky se nehodí.

Jaký je Rosyjski toy?

Povaha

Ruský toy je velmi milý a přátelský pejsek, ideální rodinný společník. Silně se upne na své lidi a často se stává „psem jednoho pána" — vybere si jednoho člena rodiny, kterého následuje doslova na každém kroku.

K cizím lidem je zpočátku nedůvěřivý a příchod návštěvy ohlásí, nemá ale velké sklony k nadměrnému štěkání. S jinými psy obvykle vychází dobře, zvlášť při socializaci od štěněte; pozor je třeba dávat na soužití s velkými plemeny, která by ho mohla nechtěně zranit.

S dětmi se snáší dobře, kvůli drobné stavbě se ale snadno zraní — děti je proto třeba naučit respektu. K úplně malým dětem se nehodí.

Původem je teriér, a tak se i chová: je inteligentní a učenlivý, ale potřebuje důslednou výchovu. Dobře vychovaný toy je bezkonkurenční společník i sportovec.

Pohyb a aktivita

Přestože je to plemeno do bytu, není to „gaučový pes". Ruský toy je čilý a aktivní, denně potřebuje několik procházek včetně jedné delší, kde si může protáhnout nohy a vyběhat energii.

Zvládne i delší túry a výlety — díky nízké hmotnosti ho lze na náročnějších úsecích nést nebo vozit v tašce či boxu na kole. Rád si zaběhá a prozkoumává okolí.

Je to vděčný partner pro psí sporty. Uplatní se v agility, dogdancingu i coursingu, kde může naplno využít svou hbitost a chuť spolupracovat.

Dostatek pohybu a hlavně mentální zaměstnání jsou u tohoto chytrého plemene důležité — znuděný toy si umí najít vlastní zábavu, která majitele nemusí potěšit.

Péče

Ruský toy není na péči náročný. Hladkosrstá varieta téměř nelíná — stačí ji občas pročesat gumovým hřbílkem. Dlouhosrstou varietu postačí pročesat jednou až dvakrát týdně.

Kvůli malé velikosti si nestačí obrousit drápky, proto je nutné je pravidelně zastřihovat — pozor zejména na pátý prst na předních tlapkách. Hladkosrstou varietu je vhodné v zimě oblékat; chránit je třeba špičky uší, které mohou omrznout.

Malá plemena jsou náchylná na zubní kámen, proto je důležité pravidelně mechanicky čistit zuby, případně doplňovat přípravky do krmiva. Pravidelné koupání není nutné, stačí podle potřeby.

Výživa

Ruského toye lze krmit kvalitními granulemi, vařenou i syrovou stravou (BARF) — vždy podle toho, co majiteli i psovi vyhovuje. Důležitá je kvalita a vyváženost, ne způsob.

U granulí sáhněte po receptuře pro malá plemena s vysokým podílem masa a nízkým obsahem obilovin. Malá kousátka ocení i menší velikost granule.

BARF a domácí strava jsou plnohodnotná alternativa, vyžadují ale poctivě sestavené dávky, aby psovi nic nechybělo — ideálně po konzultaci s odborníkem.

Vzhledem k drobné velikosti hlídejte porce a kondici — i pár deka navíc je u tak malého psa znát. Přikrmování ze stolu spíš vynechte.

Trvalý přístup k čerstvé vodě je samozřejmostí.

Zdraví

Ruský toy je celkově zdravé plemeno s průměrnou délkou života 11–12 let. K zařazení do chovu je potřeba vyšetření na luxaci pately (vykloubení čéšky); při vyšším stupni postižení může být nutná operace po konzultaci s veterinářem.

Typickým tématem je zubní kámen — pravidelná péče o chrup je u tohoto plemene obzvlášť důležitá.

Při pořizování štěněte se zajímejte, zda byli rodiče vyšetřeni na patelly. Odpovědný chovatel vám výsledky rád doloží.

Podmínky uchovnění

Do chovu patří pouze pes s průkazem původu (PP). Bez něj nejde o čistokrevného ruského toye a nelze s ním chovat.

Podmínkou zařazení do chovu je bonitace, na kterou lze psa přihlásit zpravidla od 12 měsíců věku, a účast na klubem uznané výstavě s odpovídajícím hodnocením.

Povinné je vyšetření na luxaci pately. Bez doloženého výsledku nebývá jedinec do chovu zařazen.

Z chovu vylučuje agresivita, bázlivost i vybrané vady chrupu a zbarvení uvedené ve standardu.

Historie a původ plemene

Ruský toy vznikl na základě anglického toy teriéra, který se na počátku 20. století těšil v Rusku velké oblibě. V dalších desetiletích jeho chov upadal a k obnově plemene došlo až v 50. letech.

Klíčovým okamžikem byl rok 1958, kdy se ze spojení hladkosrstých rodičů narodilo štěně s dlouhou srstí a charakteristickými „závěsy" na uších — pejsek jménem Čikki se stal prvním představitelem dlouhosrsté variety. Standard byl ustálen po dalším vrhu v roce 1962.

Do Česka byli první jedinci dovezeni po roce 1980, první vrh se narodil v roce 1988.

Mezinárodní kynologická federace (FCI) plemeno definitivně uznala na podzim 2017 u příležitosti Světové výstavy v německém Lipsku.

Variety

Hladkosrstá Krátká, lesklá, těsně přiléhající srst bez podsady.

Dlouhosrstá Srst 3–5 cm dlouhá, s praporci na zadní straně končetin a charakteristickými „závěsy" na uších.

Barvy srsti

Černá, hnědá, modrá a lila s pálením; jednobarevná hnědá a černá; červená s příměsí černé, hnědé, modré nebo lila; jednobarevná červená, plavá a krémová. Zbarvení s bílými znaky je vylučující vada.

Jak vypadá

Ruský toy je malý, elegantní a živý pes s dlouhými končetinami, jemnou kostrou a suchým osvalením. Celkovým dojmem působí ušlechtile a křehce, nikdy ne hrubě.

Má vysoko nasazené, velké a vztyčené uši ve tvaru trojúhelníku, které dodávají výrazu typickou pozornost. Existuje ve dvou varietách — hladkosrsté a dlouhosrsté.

Ideální výška v kohoutku je kolem 24 cm (přípustné rozmezí 20–28 cm), hmotnost do 3 kg. Výška a délka těla jsou přibližně stejné, pes tak působí spíš čtvercově.

Možná záměna

Pražský krysařík Podobně drobný formát, liší se ale hruškovitým tvarem hlavy a jiným rozsahem povolených barev. Původem je české národní plemeno.

Anglický toy teriér Existuje pouze v krátkosrsté podobě, má výrazně klínovitou hlavu a menší, tmavé oči. Ruský toy z něj historicky vychází.

Malý kontinentální španěl (papillon) Má delší, bohatší srst, širší škálu zbarvení a odlišné třásně na uších i ocase. Bývá také o něco robustnější.